الفهرس 
?vodOnly 14 pages are availabe for public view
 |  | from | 209 |  |  |
| | | from | 209 | | |
Abstract
Tématem doktorské práce je problematika neologismů v dnešní češtině mladých lidí, resp. v češtině projevů obracejících se k nim. S nově vzniklými lexémy (neboli neologismy) se v dnešní době setkáváme poměrně často – v běžné komunikaci mezi přáteli, v médiích, ve škole apod. Vyskytují se a uplatňují s největší pravděpodobností ve všech vrstvách národního jazyka (např. ve spisovné češtině, obecné češtině, slangu). Vezměme si například slovní spojení to je fičák. Televizní fanoušci a potažmo mladší generace lidí vědí, že tento termín v překladu do spisovné češtiny znamená: to je něco neuvěřitelného. Jejich prarodiče by však usoudili, že se jedná o vítr.
Každý den dochází ke vzniku nových lexémů a zániku lexémů starých. Jazyk je dynamický systém, který se neustále vyvíjí. Proto je dobré se v nově vzniklých lexémech orientovat a rozumět jim. Myslím si, že neologismům lépe porozumí mladší generace. Je to způsobeno tím, že generace starších lidí si hůře zvyká na nové výrazy v jazyce, často jim nemusí úplně porozumět nebo je může dokonce odmítat.
Neologismy ale nevznikají pouze v současnosti. K jejich vytváření docházelo v každé době, neboť lidé měli odjakživa potřebu pojmenovávat nové věci, myšlenky a jevy. Důvod vzniku neologismů je tedy zřejmý. Utvářejí se kvůli potřebám společnosti a jejímu vývoji. Lexémy, které byly kdysi klasifikovány jako nové, jsou dnes již zcela běžné. V každém období se v jazyce objevují jiné neologismy, které se postupem času začlení do běžné lexikální zásoby (popř. zaniknou).
Neologismy jsou důležité z hlediska obohacování slovní zásoby. Slouží ale i ke zpřesnění pojmenování, k pojmenování nově vzniklé skutečnosti. Básníci nebo novináři užívají novotvarů pro působivé vyjádření a nesmíme také zapomínat, že neologismy ukazují i zásadní posuny ve společnosti. V jazyce vyhraněných sociálních skupin (slanzích) mohou neologismy hrát i roli při vytváření sociální soudržnosti, pocitu sounáležitosti a odlišnosti od skupin ostatních.
Cíl práce
Jelikož každodenně do češtiny proniká celá řada nových výrazů, měli bychom tuto problematiku pravidelně sledovat. Tato doktorská práce je věnována problematice neologismů v českých časopisech pro mládež. Jejím cílem je:
a) zjistit, jaké neologismy se uplatňují od roku 2005 do roku 2015 v současných českých časopisech určených mládeži, dívkám i chlapcům, soustavnou excerpcí vybudovat jejich korpus a analyzovat je;
b) formou ankety a interview a následnou analýzou a interpretací odpovědí zjistit, jak tyto neologismy chápou mladí lidé a zda jsou v tomto
3
ohledu rozdíly mezi jednotlivými skupinami mládeže, zvl. podle pohlaví, věku a typu škol a velikosti sídla, ve kterém se nalézá škola;
c) nalézt arabské ekvivalenty lexikálních neologismů na různých arabských webových stránkách a zjistit, jak byly přeloženy do arabštiny.
Postup a metody práce
Doktorská práce se zaměřuje na neologismy především v českých časopisech pro mládež. Četba časopisů patří mezi oblíbené volnočasové aktivity dnešní mládeže. Periodika se snaží na určitou věkovou skupinu zapůsobit nejenom tematicky, ale také pomocí jazykových prostředků. A používání novotvarů je typické pro dnešní pubescenty.
Neologismy v této práci jsou pečlivě vybrané soustavnou excerpcí ze čtyř časopisů pro mládež. Časopisy byly zvoleny se zřetelem ke třem základním kritériím:
a) jejich čtenosti mezi mládeží (vybírány byly takové tituly, které patří k nejčtenějším);
b) tematické pestrosti (výběr sledoval to, aby byly mezi excerpovanými tituly zastoupeny časopisy s technickým zaměřením, časopisy zaměřené na módu, hudbu hlavního proudu a časopisy tematicky jasně nevyhraněné);
c) zaměření na určitou skupinu mládeže podle pohlaví (časopisy dívčí, chlapecké, z tohoto hlediska nevyhraněné).
Podle uvedených hledisek byly zvoleny 4 tituly:
ABC (převážně chlapecký časopis s technickým zaměřením);
BRAVO (časopis pro mládež bez rozdílu pohlaví a tematicky nevyhraněný);
TOP DÍVKY (časopis pro dívky, tematicky nevyhraněný, zaměřený hlavně na módu a celebrity);
POPCORN (časopis pro mládež bez rozdílu pohlaví, tematicky nevyhraněný, zaměřený zejména na celebrity, hudbu a film).
Pro excerpci jsme zvolili uvedené časopisy ročníků 2014 a 2015, a to celé ročníky, tedy 144 čísel. Tato čísla jsme podrobili soustavné excerpci, excerpovali jsme všechny výrazy, jednoslovné (i ustálené víceslovné), které se nám jevily jako potenciální neologismy. Následně jsme ověřovali jejich příslušnost k neologismům konfrontací se čtyřmi slovníky (NSČ1, NSČ 2, ASCS, SSČ) a se synchronním korpusem češtiny SYN 2000, který zahrnuje převážně texty z let 1990 – 1999 a SYN 2005, který byl zveřejněn v roce 2005 a zahrnuje převážně texty z let 2000 – 2004.
4
Z excerpovaných neologismů tvoříme nový elektronický slovník, v němž jsou hesla řazena abecedně. Slovník se nechal inspirovat teoretickou strukturou slovníku neologismů od Olgy Martincové. Jednotlivé neologismy jsou zpracovány obdobným způsobem, čerpají také ze struktury zápisu. Substantiva, která lze deklinovat, jsou zapsána v nominativu singuláru, slovesa jsou uvedena v infinitivu. Slovník obsahuje význam těchto slov.
Za neologismus pokládáme takový výraz (jednoslovný nebo ustálený víceslovný),
a) jehož první doložený výskyt se datuje od roku 2005, není tedy obsažen ve stejném významu, grafickou formu, stylovém zabarvení a se stejnými možnostmi užití ve Slovníku spisovné češtiny, v Akademickém slovníku cizích slov (2001) a ve slovníku Nová slova v češtině 1 ani v korpusu SYN 2000 a SYN 2005.
b) který není ve stejném významu, se stejným stylovým zabarvením uveden ve slovníku Nová slova v češtině 2.
Obsah práce:
Doktorskou práci jsme rozdělili na dvě hlavní části: teoretickou a praktickou.
V teoretické části (1. kapitola) jsme nejprve pojednávali o významu médií v současné společnosti, o jejich funkcích, o různých přístupech k jejich třídění a vztahu mládeže k příslušným typům médií (k tištěným médiím, k médiím elektronickým a novým). O médiích bylo pojednáno proto, že jsme vycházeli z otázky, jak se k nám neologismy dostávají. Časopisy jsou také médium a médium je jedním z nejdůležitějších pramenů pro obohacování jazyka novými slovy. Snažili jsme se tedy najít propojení z jedné strany mezi médii a mládeží a ze strany druhé mezi médii a neologismy. Dále jsme se zaměřili na definování pojmu neologismus z různých pohledů a pokusili se o jeho vysvětlení. Při definování neologismů jsme vycházeli z několika publikací od různých autorů, abychom získali ucelenější a obsáhlejší informace o dané problematice. Rozebrali jsme novější tradice jejich zkoumání a kritéria jejich určování. Dále jsme se věnovali vzniku neologismů, jeho příčinám a důvodům a také postavení a funkci neologismů v médiích a v jazyce mládeže. V teoretické části práce jsme použili metodu studijní.
Praktická část obsahuje tři kapitoly (jde o 2., 3. a 4. kapitolu). Praktickým výstupem druhé kapitoly je excerpce neologismů užívaných ve vybraných časopisech pro mládež. Při jejich zpracování jsme se opírali o metodiku použitou O. Martincovou ve Slovníku neologismů 2 (z hlediska slovotvorného jde o tvoření slov odvozováním, zkracováním, skládáním, univerbizací, dále přejímání z cizích jazyků, kalky a slang a naposled o tvoření slov z hlediska sémantického). Podle excerpovaných materiálů bylo jasné, že většina nových slov pochází z slangu, kvůli tomu jsme této části věnovali velkou pozornost.
5
Hlavní náplní 3. kapitoly je zjišťování toho, zda a v jaké míře neologismy v časopisech zná současná česká mládež a jaké k nim a jejich užívání zaujímá postoje. Pro tato zjištění jsme provedli dotazníkové šetření:
Připravili jsme 500 dotazníků.
Dotazník byl zadán respondentům/kám ve věku od 13 do 19 let na základních i středních školách ve velkých i malých městech.
Získali jsme odpovědi od 377 respondentů. Data z dotazníkového šetření byla vyhodnocena ve čtyřech krocích: nejdříve jsme se zabývali rozdíly mezi chlapci a dívkami (tedy podle pohlaví), ve druhém kroku jsme postupovali na základě věku, ve třetím dle typu škol a velikostí sídla, v němž se škola nalézá a ve čtvrtém jsme pracovali s daty jako s celkem.
Data z dotazníků jsme analyzovali pomocí programu SPSS.
Na dotazníkové šetření navazovala následná interview. Provedena byla u 109 respondentů ve věku od 20 do 29 let, a to za účelem zjištění jejich názoru na používání neologismů a toho, zda respondentům/kám ze starší generace vadí pronikání anglicismů do časopisů pro mládež.
V poslední (4.) kapitole jsme se zaměřili na nalezení arabských ekvivalentů k neologismům a představení rozličných způsobů překládání těchto nových výrazů do arabštiny, a to na základě různých webových stránek. Základním východiskem bylo vyhnout se překládání, ale vyhledat odpovídající termín v cílovém jazyce. V praktické části práce jsme použili metodu excerpční, statistickou a analyticko